264.1

Rakouská rychlíková řada 106 z roku 1898, u ČSD do r. 1950 v osobní dopravě.  Typická pro jihozápadní a východní Čechy.

Původní řada XVIb Rakouské severozápadní dráhy z r. 1901 pro rychlíky Vídeň - Děčín, později přešly v plném počtu 8 ks už jako řada 208 do dnešního Děčína-východ pro dopravu osobních vlaků po pravém břehu Labe. U ČSD dostaly tlakovou brzdu, vozily osobní a rychlé nákladní vlaky, ale pomáhaly i jako přípřeže karlovarských rychlíků. Sloužily až do r. 1938, tendry 315.0 se ještě využily pro ř. 524.2.

Vyráběna v l. 1895-1908 pro rychlíky na Severní dráze císaře Ferdinanda, kde jezdívala v čele luxusních expresů vypravovaných pro ruskou šlechtu z Petrohradu přes Krakov a Vídeň na francouzskou Riviéru do Nice. Po r. 1918 u ČSD přešla na vozbu osobních vlaků z Břeclavi do Přerova, Znojma a Bratislavy. Vyřazena do r. 1939.

Dříve řada Ia buštěhradské dráhy, její nejmenší lokomotiva pro posun a místní dráhu Krupá - Kolešovice z let 1890-1906. Později jezdila i jinde u posunu nebo např. na lokálce Pečky-Kouřim, poslední 300.619 po vyřazení v r. 1967 byla zachována pro muzejní účely. Skoro k nerozeznání bylo i prvních 6 „kafemlejnků“, ale o nich viz níže.

Nejtypičtější lokomotiva rakouských i českých místních drah vyráběná celé čtvrtstoletí (1878-1913). Rakouská řada 97 byla u ČSD, kam jich v r. 1918 přešlo 133 ks, označena jako 310.0, ale železničářský národ si ji překřtil na „kafemlejnek“... (Lokomotiva 97.182 z r. 1900 byla vůbec prvním strojem, který založil tradici 90 let výroby lokomotiv  v dnes už neexistující lokomotivce První českomoravské továrny na stroje v Praze - Libni, později nesoucí slavnou značku ČKD, kde do ukončení činnosti začátkem 90. let 20 století bylo vyrobeno více než 16 000 lokomotiv.) V traťové službě leckde vydržela do 50. let 20. století,  u posunu a na vlečkách skončila až v r. 1968. V Čechách i na Slovensku zůstalo zachováno celkem 11 muzejních strojů, z toho je t. č. 5 provozních. Obrázky zachycují dvě provedení, nahoře od č. 07 do 37, dole od č. 38. Jak bylo zmíněno výše, lokomotivy 310.001 - 06 měly kratší vany, takže pro jejich znázornění je možno použít obrázek ř. 300.6.

Poznámka 1: Publikovaný obrázek je úpravou obrázku od Nexuse.

Poznámka 2: Pro hlubší studium historie ř. 310.0 autor doporučuje monografii J. Koutný, M. Leštinský: Parní lokomotivy ř. 310.0, vydala Corona Praha v r. 2004.

310.035

310.092

310.1

Typická lokomotiva moravských lokálek, v provozu až do r. 1953. 310.134 se zachovala jako muzejní.

Další příbuzná kafemlejnků, vyráběná od r. 1881 pro Českou obchodní dráhu. K ČSD přešly 4 ks, byly v provozu v Kopidlně do r. 1930.

312.7

Vyrobena 1907 ve 2 kusech pro dnes již zaniklou lokálku Česká Lípa - Česká Kamenice, v provozu na ní až do r. 1949.

313.4

Lokálkový stroj z r. 1890 některých horských drah severovýchodních Čech a severní Moravy. V traťovém  provozu do 50. let, u posunu až do r. 1966, 313.432 zachována jako muzejní.

314.2

Posunovací stroj Rakouské severozápadní dráhy z r. 1881, u ČSD až do r. 1965.

320.0

Když přestaly na českých lokálkách stačit pověstné „kafemlejnky“ řady 97 (u ČSD 310.0), přišly v r. 1897 stroje ř. 99. Sloužily v K. Varech, Ml. Boleslavi, Bezdružicích i jinde až do poslední války, na posunu přežily až do r. 1966.

321.0

8 lokomotiv vyrobených r. 1889 pro Moravskou západní dráhu (Prostějov - Třebovice, Chornice - Velké Opatovice), vyřazeny do r. 1939.

324.2

Rakouská nákladní řada 59 z r. 1893, v l. 1918 - 1931 u ČSD výhradně pro nákladní dopravu z depa Rakovník, později na lokálkách, vyřazena do r. 1949.

333.0

Rakouská nákladní řada 131 (u Společnosti státních drah původně označena jako IV f^I) z r. 1887, v l. 1918 - 1953 soustředěna na posun a přetahy na pražských nádražích.

333.1

Od r. 1893 standardní lokomotiva Severní dráhy císaře Ferdinanda pro nákladní vlaky, ve svém obvodu na Moravě se udržela až r. 1964. Někde jezdila i s osobními vlaky (Kojetín - Ostrava, Petrov - Sobotín, za války Svitavy - Polička, Lanškroun - Rudoltice).